*Samira a Samanta*

Endurance závody Sloup v Čechách - 3. 7. 2010

Nadšení z toho, že by jsme mohli jet už ve Sloupu "Zet", netrvalo dlouho. Myslela jsem, že za měsíc dokáže pan Zvěřina minimálně poslat obě licence (jak mou, tak kobylky) na čjf. Nestalo se tak, a proto jsme museli jet ve Sloupu snad už poslední hobby. Z počátku jsem byla ráda, jelikož hlásili na tento víkend tropické teploty, ale potom jsem si říkala, že je snad lepší jet 20km + 20km nežli 30km v kuse. No jiná možnost nebyla, a tak jsem to neřešila. Z domova jsme zase vyjížděli se spožděním. Do Sloupu jsme dorazili jak se říká za pět dvanáct. Tak tak jsme stihli vstupní veteriny, kde MVDr. Kalová našla v papírech nějakou chybu ve vakcinaci kobylky. Podotýkám, že byla prý špatně očkovaná v roce 2006, ale nebylo to nic tak strašného, aby nás nepustili na start. Technická porada nebyla zdlouhavá, a tak jsem ještě došla za Samirkou a potom jsme poseděli v místním občerstvení. Když jsme se vrátili ke koníkům, zjistili jsme, že ta moje potvůrka by ráda cestovala po areálu JK Minifarma Sloup, a tak jsme chtěnechtě museli do ohradníku pustit "šťávu". Samirka jí parkrát chytla a byl klid. Ráno s přibývajícím časem stoupala i teplota, a tak náš start v 10:30 jsem viděla jako vražedný. Před 10 hodinou přijeli z prvního kola paní Machková se Sigitou a Bára s Charlotkou. Pomáhala jsem chladit a držet a tak nějak jsem zapomněla na čas, takže začal ten pravý chaos. Převlíknout se do jezdeckýho, vyčistit Samču, nasedlat, nauzdit.. No nestihla jsem to. A tak mi holky, se kterýma jsem byla dohodnutá že pojedu, ujeli a navíc jsem od nich měla mít i chlazení. Na trase jsem je pořád viděla před sebou, ale nechtěla jsem je stíhat. Naštěstí na mě na servisních bodech vždycky jejich chladiči počkali. Samča se prvních pár kilometrů nechovala podle mých představ. Bála se všeho. Přesto naše tempo ukazovalo něco kolem 14 km/h. Asi na 10km jsme dojeli stájové kolegyně - Sigitku a Charlotku, a hned se jelo líp. Jen mi paní Machková řikala, že to pojedou pomalu, ale mě to nevadilo. Bylo obrovské vedro a my jsme to jeli pouze tréningové a ne na nějaké umístění. Bára mi dokonce kobylku pochválila, že vypadá fyzicky pěkně. A taky, že se snažila. Ťapala tak, že jsem někdy nevěřila kde se to v ní bere. V cíli jsem viděla Elišku F., která už dojela "Zetko" s Aničkou (Arianna) v naprostém pořádku:-). Eliška pomáhala chladit. Samča zase ukázala, že jde s tepama rychle dolů, a tak jsme byli za nějakých 5 min. v závěrečné veterině. Samirka se tvářila jakoby nic nešla. Ve veterině chvilku nepostála, na klusové dráze vyváděla psí kusy a co mě nejvíc potěšilo byly slova pana MVDr. Jahna, který říkal, že kobylka vypadá pěkně. Na dekorování, které bylo vyhlášeno na ruce, jsme si došli pro ceny za konečné krásné 9. místo z 26 startujících. Vůbec jsem to nečekala, protože jsme měli penalizaci za pomalou rychlost. Domu jsme dorazili pozdě večer, kde na nás čekala natěšená Samanta.

Soutěž: Hobby (30km)  Umístění: 9./26.  Průměrná rychlost: 10,484

Poděkování patří: Kamilovi za dopravu a servis na trati. Elišce F. za pomoc. Organizátorům za super závody. A té nejúžasnější Samirce, která mi dokázala, že je to kuň s velkým srdcem:-). Děkuju

Kompletní výsledky: zde

Endurance závody Kašovice- 17.4.2010

Konečně jsme se dočkali. Po roční hříbátkové pauze jsme konečně vyrazili na závody se Samirkou. V pátek 16.4. samozdřejmě zase nastal chaos. Všechno sbalit, připravit koně, nic nezapomenout..No co Vám budu povídat, určitě to všichni znáte;-). Takže jsme nepřekvapili a zase jsme vyjížděli se zpožděním asi dvou hodin. Na místo jsme dorazili okolo 6 hodiny. Nevím, jak to ta moje kobylka dělá, ale zatím pokaždé, když jsme jí někam vezli přepravníkem, vykopla si záprdelník. Aby neporušila tradici, vkopla ho znovu:-). Po vyložení šampionek z přívěsu jsme hned běželi se zaprezentovat. Netrvalo dlouho a už jsme stáli na vstupních veterinách. MVDr. Mojmír si Samirku pochvaloval, že je hodná a opravdu byla. Chovala se jako profík:-). Jen menší závislost na Charlotce byla trošku viditelná, když jí Charlotka utíkala ve veterinách:D. Vyslechli jsme si technickou rozpravu, postavili jsme ohrádky, dali jsme do nich koníky, připravili jsme jim vodu a žrádlo na noc a sami jsme si jeli nadlábnout pupíčky:-). Když jsme přijeli, rozhodli jsme se, že si ještě půjdeme na chvilku sednout k místnímu občerstvení " na jedno":D. Já jsem ale pobrala všechen svůj rozum a šla jsem si raději lehnout. Ještě jsem došla mrknout na Berušku jestli je všechno ok, podrbat a dát jí dobrou noc:-). Jen mě nešlo nějak usnout. A faktem je, že to ani neznám, jindy lehnu a spim, ať už jsem na závodech nebo ne:-). Bylo to hlavně zimou, v noci mrzlo. Nakonec jsem na tři hodinky usla. Ráno jsem se dozvěděla, že se Samirka krásně proběhala po místním poli:-). Upřímně řečeno jsem to trošku čekala, ale hlavně, že se nic nestalo. Ráno bylo klasické jako vždy. Nakrmit, vyměnit vodu, podrbat(bez toho ani ránu), připravit chlazení, připravit sebe, připravit koně.. A do toho skouknout všechny starty vyšších soutěží. To ten čas strašně uteče. Jen se nenaděju a už sedím na Samče a opracovávám. V hlavě mi probleskávají varianty, jak odstartovat. Nechat všechny ujet a odstartovat si sama?.. Asi jo. Alespoň lot hlavních, kteří si chtějí své koně odrovnat na hobbyčkách. Nastalo to, co jsem čekala. Prvních cca 6 koní to odpálilo triskem a vlastně to tak jeli skoro celý závod. Potom tam byla partička těch rozumnějších, ktěří vyrazili rychlejším klusem. K těm jsme se přidali i my. Teda já bych chtěla, ale to pode mnou ne. To podemnou chtělo běžet za prvním lotem triskajících koních. Potom nastává chvíle, které já osobně říkám " Jsem na ní úplně zbytečná", a ona si vesele cválo-triská za nimi. Vysvětlit jí, že prostě ne! je trošku nad moje síly, a tak po cca 1 kilometru mírného cvalu, přecházíme do svižnějšího klusu a já jsem spokojená. Potkáváme paní Machkovou, která mi říká:" Jeť rychle, kde se dá. Těch míst není moc." Ona to věděla moc dobře. Věděla, že jedeme bosí(bez podkov). A to byl asi kámen úrazu. Jelikož nám to pan kovář vzal moc a my jsme to po tvrém hodně drobili. Tvrdých míst bylo opravdu hodně. A tím jsme ztratili čas. Kobylka by šla, ale já jsem nechtěla, aby si to ještě víc ošoupala. Několikrát jsme se ztratili, jednou jsem slezla a šla na ruce. Do cíle jsme stilově doklusali:-). Ne proto, abych něco dokazovala sobě, ale prostě proto, že Samča chtěla. Odsedlávám, Eliška F.  měří tepy. 53 tepů po klusu, to se mi snad zdá! A ještě víc nevěřím svým očím, když vidím, jak Samirka rozhodně nemá dost, jakou by měla sílu ještě dál si běžet. Po pár minutkách jdeme do veteriny, kterou v pohodě prošla bez stráty hvězdičky. Paní veterinářce se líbí a to mě potěšilo. Samirku jsem dala do ohrádky, kde dostala zalouženou dávku mrkviček a jablíček. Vyhlašování je v sedlech. Samirka je plná energie a chvilku nepostojí. Stojíme mezi hřebci( tak nějak už jsem si na to zvykla, že nemůžeme stát mezi ostatními koňmi pěkně v klidu, ale pořád musíme chodit). Drží se minuta ticha za tragédii, která se odehrála v Polsku. Po chvilce jsme vyhlášení. Pro ceny si samozdřejmě klušeme:-). Po dekorování zbalíme všechno ostatní, naložíme koníky a vyrážíme směr Vilémov.

Soutěž: Hobby(24,5km)  Umístění:14./19     Průměrná rychlost: 12,578

Poděkování patří: Wranglerům a všem co jakkoli pomohli ať už okolo Samirky nebo okolo mě. Za fotky děkuju Elišce Försterový a Anetě Hnykový. A SAMIRCE za to, že byla úžasná! úžasná! a ještě jednou úžasná! Děkuju!

Kompletní výsledky: zde

Fotky: zde

Endurance závody Vilémov- 8.8.2009

Naše závody pro mě byly nejspíš poslední v "sezóně"2009. A tak jsem jela s kým jiným než s Charlotkou. S Nikčou Juříkovou od Dahírka jsme byli dohodnuty, že pojedeme spolu a taky že jo:-). Jeli jsme ještě s Elis, novou vytrvaleckou nadějí a jejím valáškem Aronkem:-). Cesta příjemně utíkala. S holkama jsme probrali snad vše co se dalo. Většinu trasy jsem holky vedla, jelikož to Charlotce nedělá problémy jít první, ale občas jsme se i prostřídali. Jó to potom, když nás dojela Eliška se Sašenkou, to byla sranda, to oddělování. Nikdo by v tu chvíli Charlotce tolik let nevěřil:-). Tempově jsme to měli velice dobře rozvržené. Do cíle vcházíme docela v klidu, ale hned jak ve veterinách vidí Charlotka svojí stájovou kolegini Sašenku, začně hřechtat a vyvádět. Naštěstí se vcelku rychle uklidnila a my jsme tak prošli závěrečnou veterinou:-). Konečně jsem mohla dát Charlotku do ohrady, kde se hned vyválela:-). Dekorování bylo vyhlášeno v sedlech na 16:00. Vyhlásili nás jako 5. Ale hned po vyhlášení zašel přítel od Nikči k rozhodčím a podal protest. Ještě, že tak:-). Už se vidí chyba a všichni KP-čkaři vrací ceny a je nové vyhlášení. Nejsme ani 5. ani 4. ani 3. ani 2. Nevěřím tomu.. My jsme opravdu vyhráli:-)!!! 

Soutěž: KP(25km) Umístění: 1./18 Průměrná rychlost:

Poděkování patří: Charlotce, které je na KPčka škoda:-). Bylo mi ctí s tobou závodit:-*. Holkám(Nikol Juříková a Eliška Němečková), že jsem s nima mohla jet:-). Potom taky Nikči teamu za chlazení na trati. A zároveň bych se chtěla omluvit všem, na které jsem byla, ať už v době závodů nebo v přípravě před závodama, jakkoli hnusná.

Kompletní výsledky: zde

Fotky: zde

Endurance závody Pardubice- 3.-4.7.2009

Na mezinárodní závody do Pardubic jsme vyrazili už ve čtvrtek 2.7. V přepravníku jsme vezli pouze Chralotku, protože druhý koník nám ochořel. Trochu jsem měla obavy, jak to asi Charlotka zvládne sama bez druhého koníka, ale chovala se výborně. Náš start byl naplánovaný na 10:50. Po chvilce jsem dojela dva poníky a nás potom dojely ještě dvě jezdkyně, takže jsme šli opravdu v hojném počtu. Zaujali jsme post vedoucího jezdce a Charlotce se to očividně líbilo, šlapala jako o život:-). Když jsem viděla, že máme opravdu slušné tempo, zvolnila jsem to, to se ovšem Charlotce nelíbilo. Dojezd vedl po ovále dostihového závodiště. Charlota byla neklidná, neustále poklusávala. S hrůzou v očích se podívám na hodinky od polaru a na nich je 194. Jsem nervozní, odsedlávám a znova se koukám na polar, kde je 63. Nevěřím svým očím a už pospíchám do veteriny. Vše je v pořádku-prošli jsme:-). V sobotu jsme ještě absolvovali transportní veterinu, aby jsme mohli odjet a potom už jsme se těšili na dekorování. Umístili jsme se na nádherném 2.místě z 10-ti zúčastněných.

Poděkování patří: Wranglerům za skvělou práci, jak na trati, tak v cíli(nikdy nesklamou:-)). No a samozdřejmě Chrlotce, která dokáže opravdu překvapit:-). Děkuju!

Kompletní výsledky: zde

Fotky: zde

                                        Endurance závody Sloup v Čechách- 9.5.2009

Na první závody sezóny jsme se vydali do Sloupu v severních Čechách. Cesta netrvala dlouho. Charlotka už toho má dost odběhaného, a tak jsem byla v klidu. V 10:38 jsme odstartovali. Dojeli jsme Elišku se Sašou, která byla na svých prvních závodech a jeli jsme společně. Charlotka mi neustále dokazovala, že rozhodně nepatří do "starého železa" a neustále měla chuť běžet. Koneckonců moje kloubky u prsteníčků ví své:D. Časově jsme to měli opravdu velice dobře rozjeté. Asi km před cílem jsem koukla na hodinky od Polaru a Charlotka měla nějakých 60 tepů. V duchu si říkám:" Fajn jen odsedlám a jdu do veteriny". Jen se otočím a co nevidím. Dva závodníci si dávají dostich. Jeden z nich byla dokonce paní Machková se Sigi. Měla sem co si udržet Charlotku. Podívám se znovu na hodinky a z krásných 60 tepů se stalo 145 tepů. A tak jsme šli do veteriny asi po 4 min., ale i to stačilo na krásné 7. místo z 18 účastníků.

Soutěž: KP(26km)  Úmístění: 7./18  Průměrná rychlost: 13,875

Poděkování patří: Charlotce za to jak se hezky chovala:-). Lukášovi za odvoz a půjčení Charlotky. Kamilovi za půjčení Polaru.

Kompletní výsledky: zde

Fotky: zde, a zde

            

                                           Endurance závody Vilémov-20.9.2008

Samira, teď už jako ostřílená vytrvalecká kobylka:-), nesměla na našich závodech chybět. Samozdřejmě počasí nám "přálo" a už asi týden před závodem začalo pršet. A pršelo skoro v kuse až do našich závodů. V duchu jsem si říkala:" No super, tak jestli tenhle závod přežijem ve zdraví, tak se stane zázrak." Ráno jsem usedla do sedla. Samča se chovala o 100% lépe:-). Doma je doma:-). Odstartovali jsme a až na nepříjemnosti na začátku trasy, kdy se Samirka nechtěla odpojit od svých čtyřnohých stájových kolegů, ťapala kobylka celou trasu jistými chody bez jediného zaváhání. Zdálo se mi, že jsme to šli v docela slušném tempu, ale zdání klame, a tak jsme bohužel museli klusat i do cíle. Ale to by nebyla ona, kdyby nepřekvapila:-). Z nějakých 80 tepů ,které měla, když jsme přiběhli se zklidnila během chvilky na 56 tepů:-). Chody Áčkové a jinak vše A nebo 1:-). Dekorování proběhlo v sedle. Skončili jsme na neuvěřitelném 4. místě z 16 účastníků:-). Jsem na tebe pyšná:-*. 

Soutěž: KP(26km) Umístění: 4./16  Průměrná rychlost: 12,32

Poděkování patří: Samirce, která nikdy nesklame:-).

Kompletní výsledky: zde

Fotky: zde

                                  Endurance závody Zelčín-5.7.2008

Do Zelčína jsme vyrazili 4.7.2008 v odpoledních hodinách. Já jsem poprvé na závody vytáhla klisnu Samiru, a tak jsem byla zvědavá na celý průběh závodů:-). Nakládání proběhlo v pořádku, však jsme ho taky pylně trénovali:-). Tak jsme tedy vyjeli. Společnicí se jí stala kobylka Sigita, na které jela paní Machková. Klisna byla neklidná, neustále přešlapovala v přepravníku, naštěstí si neublížila. Vstupní veterinu jsme prošli v pohodě i bez divadýlka pro diváky:-). Potom následovala technická porada, kde nám byly zděleny důležité informace. Ráno jsem už poněkud znervózněla. Opracování nedopadlo podle mých představ, ale vše jsem řešila s chladnou hlavou. Odstartovali jsme. Prvních pár km jsem se s ní musela dost "rvát", ale postupem času to bylo jen a jen lepší:-). Asi na 15km to Samiře podlouzlo a obě jsme spadli na zem. Naštěstí to nebylo nic tak strašného, a tak jsme pokračovali dál. Do závěrečné veteriny jsme vstupovali asi po deseti min. S tepy 44 a chody A-B(kvůli pádu si odřela pravou plec a následně pak opatrněji došlapovala na pravou přední.) A z veteriny jsme odcházeli z veteriny s úsměvy na tvářích. Nakonec jsme skončili na skvělém 16.místě z 35 startujících.      

Soutěž: KP(24,5km) Umístění: 16./35  Průměrná rychlost:

Poděkování patří: Té nejúžasnější kobylce Samirce, která už mi už poněkolikáté dokázala jak je skvělá- "jen" DĚKUJI nestačí:-*. Potom také chci poděkovat moc Lukášovi za dovoz na závody. A nesmím zapomenout na skvělé wranglery(Eliška+ Vojta), protože jste byli přímo dokonalí:-) 

Kompletní výsledky:zde

Fotky: zde

                              Endurance závody Vilémov-20.10.2007 

O tom, že bych u nás měla jet závod, jsem se dozvěděla asi týden předem. Nebrala jsem to vážně, protože jsem si neustále říkala, že než pojedu nějaký ten závod, uběhne nějaký ten pátek. Opak se stal pravdou, a tak jsem 20.10.2007 asi okolo 10:00 usedla na hřbet Shagya arabské klisny Sigity, plna očekávání. Odstartovala jsem a zanedlouho mě dojela Eliška F. s nadupaným Azilem:-). Zařadila jsem se za ně, jak jsme byli dohodnuté a pokračovali jsme společně. Když jsme dojeli do cíle, byla jsem na sebe právem hrdá:-). Závěrečnou veterinu jsme v pohodě zvládli, a tak jsme se už mohli těšit na dekorování, které bylo na ruce. Skončili jsme na 8. místě a já si tak mohla dojít pro své prvně vyhrané ceny, pro svou prvně, ale snad neposledně, vyhranou mašli:-).

Soutěž:KP(27km) Umístění: 8./19   Průměrná rychlost:12,66

Poděkování patří: Elišce F. za to, že jsem s ní mohla jet:-). Potom také samozdřejmě paní Machkové, že mi umožnila zajet si svůj první závod no a nesmím zapomenout na Sigitku:-). Té patří mé největší poděkování:-)

Kompletní výsledky: zde

Fotka: